Naše Cymba je lovecký pes. No on vlastně každý bulterier je lovecký pes, ale některý jen na papíře.

Někomu se možná budeme zdát divní, ale my máme rádi zvířata a nesnášíme pomyšlení na jejich zabíjení a utrpení do té míry, že prakticky kromě ryb nejíme jiné maso. Proto nám i dost vadí většina myslivců, kteří si členstvím v mysliveckých spolcích legalizují možnost držení zbraně a svou zálibu v zabíjení zvěře. Již slyším křik některých příznivců této zábavy, jak se myslivci starají o zvěř, a jak jsou vlastně potřební. Tak prosím přestaňte křičet a zamyslete se zda ta Vaše "péče" o zvěř není tak trochu farizejská.

Také máme u nás v obci dost takových. Vylíčím Vám pár drobných příhod dokumentujících jejich charakter. V poli ve vodárenském pásmu vodárny Káraný je údolíčko obrostlé remízkem, kde se s oblibou shromažďuje zvěř. Jsou zde srnky, zajíci, bažanti a podobně. No a naši slavní myslivci nelenili a na kraj remízku si na valníku dotáhli boudu, aby při číhání a střílení na zvěř nemuseli moknout a mrznout. Pod valník pak sypou zrní, aby si sem naučili chodit bažanty a mohli je pohodlně ve velkém střílet z boudy na valníku. Okolo tohoto remízku jsme rádi chodili s naší Cymbou na večerní procházku. Do doby, než se nyní na podzim začali toulat po okolí šílenci s puškami. Jeden z nich nebyl pohodlný na nás hulákat přes pole a pak nás s puškou stíhat. Když nás dohnal, měl velkou "obavu" z toho, že Cymba plaší bažanty a jeho slovy je zvedá večer z hnízda. No prostě nás odtud vyhnal. A my při představě intelektu takového člověka a pohledu na jeho kulovnici s optickým zaměřovačem jsme tedy rezignovali a chodíme jinudy. Vrcholem ironie bylo to, že druhý den v blízkosti remízku stála tři auta hrdinných myslivců a za remízkem se pálilo jak na střelnici. Pravděpodobně střelba bažanty z hnízd nezvedá, ona je totiž navždy ukládá k zemi a to již je v pořádku.

Minulý rok pak Zuzka byla svědkem další ukázky mysliveckého přístupu ke zvěři. V okolních lesích má velké oplocené plochy firma Lesoškolky, kde pěstují malé stromky. Myslivci jsou opravdoví a hrdinní chlapi. Dokáží nahnat srnky do takové oplocenky a pak, když ty nemají možnost úniku je zde postřílí. Zuzka viděla jednu takovou k smrti vyděšenou srnku, která v zoufalém útěku narazila do plotu a viděla její oči. Od té doby na ty oči nemůže zapomenout.

Proto se asi nedivíte, že naši Cymbu nevedeme k žádným loveckým výkonům a stejně jako u Akimka jsme již docílili toho, že nepronásleduje zajíce ani srnky. S divokými prasaty, která zde také žijí jsme se ještě nesetkali a klidně se bez toho obejdeme. A tak naší Cymbičce jako loveckému psu zbývají její rovněž oblíbené myši. Loví je s velkou oblibou, i když loví je asi trochu přehnané pojmenování její činnosti. Ona si spíše tak hraje a pochybuji, že tím způsobem by někdy byla schopná jakoukoli myš chytit. To by musela být ta myš asi úplně opilá nebo v sebevražedném rozpoložení. Klasický buličí myškovací skok však naše Cymba ovládá bravurně, a tak alespoň svůj lov může předstírat. Je pak vždy velmi udivená, kde ta myšička je a proč si s ní nechce hrát.